Káva jako rostlina

Každé upražené zrnko kávy, které se semele a zalije horkou vodou, aby posléze přistálo jako voňavý kofeinový nápoj ve vašem šálku, musí nejdříve ujít obrovský kus cesty. Kávová zrna nepochází ze sáčku či balení v supermarketech, ale rostou, zrají. A my si teď o kávě jakožto rostlině řekneme víc. 

Pěstování kávovníku

Kávovník je ovocná dřevina. Je to docela náročná rostlina, která vyžaduje specifické podnebí vyznačující se teplem a poměrně stálou teplotou okolo 20 stupňů, sluncem, ale také dny, kdy vydatně prší od rána do večera. Tato věčně zelená rostlina roste v takzvaném kávovém pásu (neboli anglicky The Bean Belt). Je pásmo nacházející se mezi obratníky raka a kozoroha s tropickým i subtropickým podnebím, která budoucí kávě svědčí. V tomto pásu se nachází státy Střední a Jižní Ameriky (jako Ekvádor, Bolívie, Mexiko, Guatemala, Brazílie, Honduras, Salvador, Panama, Peru a další), oblast Karibiku, Indie, jihovýchodní Asie (Vietnam, Kambodža, Indonézie…) a rovníkové Afriky (Keňa, Etiopie, Uganda…).

Rod kávovníku má několik set různých druhů a poddruhů, jejichž kolébkou byla Afrika a Madagaskar. V průběhu staletí a čilého obchodu se pěstování kávovníku rozšířilo téměř na každý kontinent. Pokud vás zajímá, jak je to s dvěma nejznámějšími a nejčastějšími druhy kávovníku, Arabicou a Robustou, mrkněte na tento článek.

Kávovým plantážím se v závislosti na podnebí daří jak vysoko v horách, tak v nížinách. Výsledná chuť se poté odvíjí od faktorů, jakým je teplota, množství dešťových srážek, nadmořská výška, vlhkost, proces zpracování, péče zemědělců, typ a kvalita půdy a další. Bez vlhka a tepla se kávovník neobejde, na druhou stranu je však třeba ho chránit před příliš ostrým sluncem. Proto jej pěstitelé na plantážích často ukrývají do stínu jiných rostlin jako například kukuřice nebo banánovníku.

Kávovník je velmi houževnatou rostlinou, která může plodit až po dobu 50 let a první plody vydá obvykle nejdříve po 3 letech. O sklizni kávy si ale povíme více v samostaném článku.

Kávovník kvete několikrát do roka a jeho květy připomínají svými drobnými bílými okvětními a jemnou květinovou vůni lístky jasmíny. Po pár dnech odkvetou a postupně z nich rostou plody, které jsou nejprve mdle zelenkavé a poté získávají sytě červenou, žlutou nebo oranžovou barvu.

Kávové třešně

Už jsem se mnohokrát setkala s tím, že lidé byli přesvědčení, že plodem kávovníku je samotné zrno, tedy to, co si semelete a z čeho si následně uvaříte kávu. Tak to však není. Plodem kávovníku je kávová třešeň, která trochu skutečnou třešeň připomíná. Jsou to malé kuličky většinou červené barvy, ale někdy mohou být také i žluté či oranžové. Dozrávají 9 až 14 měsíců, což je poměrně dlouhá doba. Uvnitř obsahují dva kávová zrna, která jsou otočená k sobě.

Plodem kávovníku je tedy třešeň, ne kávové zrno. Ze slupek třešně poté můžete ochutnat takzvanou cascaru, což je výborný čaj z usušených kávových slupek, který chutná tak trochu jako šípkový čaj či rooibos, je přirozeně sladký a také zdravý.

V dalším článku si povíme, jak se kávové třešně sklízí a co se s nimi poté děje.

*Použité fotografie: náhledový obrázek: Nestlé, na základě licence CC BY-NC-ND 2.0, flickr.com