Džezva: pro milovníky pravé turecké kávy

Jednou z nejstarších metod přípravy kávy vůbec je džezva. Jste-li milovníkem klasiky, chcete-li ochutnat pravou tureckou kávu nebo zajímá-li vás úplně jiná chuť kávy, než na jakou jste zvyklí, pak je pro vás příprava kávy v džezvě pravou volbou. V článku najdete vše, co o džezvě potřebujete vědět, včetně návodu, jak si připravit pravou tureckou kávu a jakou džezvu si vybrat. Pojďme na to. 🙂

Džezva je nádobka specifického tvaru (vypadá jako hrníček zkřížený s rendlíkem), která se vyrábí tradičně z mědi a dnes i z jiných materiálů, především nerezových. Má dlouhé držátko, díky kterému se s džezvou dobře manipuluje, a uvnitř bývá pocínovaná. V horní části je džezva rozšířená, to proto, aby vám káva náhodou neutekla přes okraj, a nechybí ani zobáček pro pohodlné nalévání kávy. Je to jedna z nejstarších metod přípravy kávy vůbec a také jednička v přípravě pravé turecké kávy. Není divu, pochází z arabských zemí, domoviny turecké kávy. Tam ji i dnes někdy připravují v horkém písku nebo na ohni.

To, co si spousta Čechů připravuje každý den doma a myslí si, že je to turecká káva, je v porovnání s tou pravou z džezvy jen slabým odvarem. Český turek a pravá turecká káva z džezvy mají ale přece jen něco společného – kávová sedlina zůstává na dně, neodděluje se od výsledného nápoje, jak je tomu v případě všech ostatních metod přípravy kávy. Chuťově jsou však na míle vzdálené. Vyzkoušejte tuhle metodu a možná vás překvapí, jak je to jednoduché a jak je výsledný nápoj chuťově o dost zajímavější.

Výhody a nevýhody přípravy kávy v džezvě

  • Pokud si rádi dopřáváte tureckou kávu neboli turka, pak je pro vás džezva tím pravým řešením. Káva z ní je silná a netradiční chuti, proto bych ji doporučila i zvědavcům, experimentátorům a těm, kteří chtějí vyzkoušet něco nového, popřípadě se jim už trochu „zajídá“ všudypřítomná italská káva.
  • Džezva je ztělesnění tradice v přípravě kávy a sahá až k jejím samotným kořenům. Navíc skvěle vypadá, příprava kávy v ní není nijak složitá a údržba je velice jednoduchá.
  • Turecká káva se tradičně často vaří s různým kořením, sirupy, cukrem, kakaem, pepřem, vanilkou, zkrátka s čímkoli vás napadne. Je tu velký prostor pro hravost a experimentování s chutí. Velice oblíbený je například kardamom, který kávě dodá příjemně kořeněnou příchuť.
  • Káva v džezvě se připravuje jinak než u předchozích alternativních metod přípravy. Zásadním rozdílem je, že lógr se neodděluje od nápoje, a to nemusí každému vyhovovat.
  • Mezi úskalí přípravy pravé turecké kávy v džezvě patří mletí kávových zrnek. K přípravě totiž potřebujete umlít kávu opravdu najemno (neboli na pudr, jak se říká), až bude mít káva konzistenci hladké mouky. To zvládne opravdu jen málo mlýnků, proto je potřeba zainvestovat do nějakého, který vám to umožní. Z ručních kávomlýnků je to například Lodos Instanbul, který vám s džezvou bude ladit i designově, nebo nějaký z výkonných elektrických mlýnků. Popřípadě si můžete kávu nechat umlít najemno přímo v pražírně nebo ve vaší oblíbené kavárně. Pokud nemáte kávu umletou na pudr, nedojde k řádné extrakci a vy si svůj šálek pravděpodobně moc nevychutnáte. I šikovný a kvalitní mlýnek je tedy třeba vzít v úvahu, jestliže se chystáte pořídit si domů džezvu.

Jak si připravit kávu v džezvě

  1.  Nejprve si umelte čerstvou zrnkovou kávu na velmi jemno (na pudr). Pro přípravu turecké kávy v džezvě je vhodná čistá Arabika, popřípadě kombinace Arabiky s Robustou.
  2.  Na jeden šálek pravé sladké turecké kávy se běžně přidávají dvě lžičky kávy a jedna lžička cukru, popřípadě dalšího koření. Záleží ale na vás, zda kávu sladíte nebo dáte přednost hořké variantě. Nasypte do džezvy čerstvě umletou kávu a zalijte ji přibližně do dvou třetin studenou vodou.
  3.  Promíchejte lžičkou a dejte džezvu vařit na plotýnku. V kuchyni asi nemáte k dispozici horký písek, ale pokud ano, můžete to udělat tradičním způsobem. 🙂
  4.  Na povrchu se vám začne tvořit hustá pěna a káva bude stoupat vzhůru.
  5.  Ve chvíli, kdy káva dospěje k okraji džezvy, odstavte ji. Po chvíli ji zase vraťte na plotýnku a nechte pěnu dojít až k okraji. Znovu odstavte. A pak celé ještě jednou. Tento proces byste měli provést celkem třikrát. Pak je hotovo.
  6.  Příprava kávy v menší džezvě by neměla trvat déle než několik minut. Džezvou trochu zakružte, aby se vám sedlina smyla ze stěn, a poté na půl minuty odstavte, aby sedlina klesla. Kávu rozlijte do předem nahřátých šálků a můžete se dát do ochutnávání.

Jakou džezvu si pořídit

Při výběru džezvy je třeba zvážit, jaký objem je pro vás ten nejhodnější. Džezvy jsou totiž dostupné ve více velikostech od objemu na jeden šálek až po čtyři a připravíte si s nimi právě takový objem, jaký mají, nikoli menší, nikoli větší. Tím ale rozhodování naštěstí končí. 🙂

Tradiční měděná džezva bývala ještě donedávna hůře k sehnání, ale dobrou zprávou je, že už tomu tak není. Pořídit si můžete třeba džezvy značky Soy, které se mohou chlubit ruční výrobou řemeslníky v Istanbulu. Jsou kvalitní, precizně provedené a ctí tradiční postupy, takže jsou vyrobené z mědi. Navíc je každá džezva od Soy originál, protože je nevyrábí stroje, ale lidské ruce. Jsou dostupné ve čtyřech velikostech:

A co vy? Už jste někdy džezvu vyzkoušeli? Podělte se se svými zkušenostmi v komentářích. 😉

*Použité fotografie: náhledový obrázek: Flickred!, na základě licence CC BY-NC 2.0, flickr.com

Markéta
Jsem experimentátor, samouk a kreativec. Ráda se učím něco nového a inspiruji druhé. Potěšíte mě šálkem kávy, dobrou knihou, cestovatelskými zážitky a nakažlivým nadšením. ;)
Komentáře
  1. MM napsal:

    Chci se zeptat na toto: O „českém turkovi” píšete, že „když se zalije káva ještě bublající vodou, spálí se a zničíte tím veškerá dobrá chuť, kterou mohla mít,“ a že „dalším nešvarem je, že lógr zůstává na dně šálku,“ přičemž „jakýkoli delší kontakt kávy s vodou způsobí, že se do nápoje začnou uvolňovat látky, které nepřejí našemu trávení“.

    „Turecký turek“ se však vaří a lógr zůstává také. Tady to nevadí?

    • Markéta napsal:

      Pěkný den, v případě pravé turecké kávy se voda nelije do džezvy horká, ale studená. Ohřívá se potom postupně na plotýnce (nebo v případě tradičního způsobu v horkém písku někde na poušti, ale to hádám, že u nás asi nepřipadá v úvahu). 😀 Nehrozí tu tedy, že káva utrpí „šok“ horkou vodou.
      Co se týče kávové sedliny, turecká káva je zkrátka nefiltrovaná, patří to k ní. Doporučuji ale po přípravě rozlít kávu do šálků, aby nebyla v kontaktu se sedlinou déle, než je nutné. Lógr by měl z větší části zůstat na dně džezvy.
      Přeji pohodový den,
      Markét

  2. Pavla napsal:

    Ahoj. Džezvu jsem poprvé ochutnala s přítelem v muzeu kávy na slovesnku. A musím říct, že to pro oba bylo překvapující a vzrušující jak může takto připravena káva chutnat. Vřele můžu doporučit. Je to nezapomenutelný zážitek chutě a krásnou prohlídkou kávového muzea.

    • Markéta napsal:

      Ahoj, moc děkuji za komentář a podělení se o zážitky. Objevovat nové obzory ve světě kávy je vždycky krásná záležitost. 🙂
      Můžu se zeptat, kde se na Slovensku dá navštívit muzeum kávy? 🙂
      Přeji prima den,
      Markét

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.